Blog

Běžný den je najednou plný shánění, zařizování, příprav a úprav. Chcete být zkrátka stoprocentní. Zjistili jste, jaký typ kočárku je právě pro vás ten nej, udělali jste si pořádek ve výbavičce, vyprali, nažehlili. Miminko je na cestě, nebo už se dokonce zabydluje u vás. Snažíte se udělat maximum pro to, aby během budoucího soužití nenastaly žádné problémy. Pro správný výběr z nepřeberného množství věcí pro dítě se hodí být v této oblasti trochu informovaný. Pojďme se tedy podívat na poměrně zásadní hygienické potřeby pro nejmenší, a sice plínky.
 
Existují v podstatě dva typy plen. Klasické látkové, které se dají prát a opakovaně používat až do úplného opotřebení a jednorázové papírové, které se po každém použití vyhazují. Každý typ má samozřejmě své výhody a nevýhody, takže musíte vybírat především podle vašich priorit.

 
·         Látkové
 
Jestli si představujete klasické bílé čtverce, které vaše babičky vyvařovaly v hrncích, budete možná překvapeni. Doba přece jen pokročila i v této oblasti a jednotliví výrobci se předhání v designu i funkčnosti. Můžete si tedy vybírat z nejrůznějších vzorů, tvarů i materiálů. Hlavní důvod pro jejich pořízení je především možnost opakovaného použití. S jedním balíkem vystačíte klidně na celé plenkovací období a nezatěžujete přírodu zbytečným odpadem, kterého by se nahromadilo opravdu hodně.
Ovšem je třeba počítat s častějším praním a celkovou údržbou, což některé rodiče může odradit. Také je zde velká počáteční investice, počítejte 5 – 10 tisíc korun. (Záleží, jak moc často chcete prát, nebo zda pořizujete pleny z druhé ruky). Sice se to může zdát hodně, ale podle různých propočtů je konečná cena za látkové pleny stále mnohem nižší, než u papírových.
 
Plusy:  – velký výběr vzorů a materiálů
            – ekologické, znovu použitelné
            – prodyšné, zdravější pro dítě
            – celkově levnější

 
·         Papírové
 
Pro většinu rodičů je tento typ plen samozřejmostí a jen těžko si dovedou představit, že by vyzkoušeli něco jiného. Je to rychlé, snadné, bez práce. Jenže malé miminko potřebuje přebalit minimálně 8x denně, a to se pak popelnice plní opravdu rychle. (S peněženkou to bohužel funguje přesně opačně.) Navíc některé děti mají velice citlivou kůži a z umělých jednorázových plen mívají opruzeniny. I když výrobci tvrdí opak, o prodyšnosti těchto plenek si mnohdy můžete nechat zdát. Určitě je ale oceníte na cestách, nebo na místech, kde nemůžete či nechcete prát a sušit. Třeba na dovolené.
 
Plusy:  – bezúdržbové
            – snadnější a rychlejší přebalování
            – bezstarostné cestování

Běžný den je najednou plný shánění, zařizování, příprav a úprav. Chcete být zkrátka stoprocentní. Zjistili jste, jaký typ kočárku je právě pro vás ten nej, udělali jste si pořádek ve výbavičce, vyprali, nažehlili. Miminko je na cestě, nebo už se dokonce zabydluje u vás. Snažíte se udělat maximum pro to, aby během budoucího soužití nenastaly žádné problémy. Pro správný výběr z nepřeberného množství věcí pro dítě se hodí být v této oblasti trochu informovaný. Pojďme se tedy podívat na poměrně zásadní hygienické potřeby pro nejmenší, a sice plínky.
 
Existují v podstatě dva typy plen. Klasické látkové, které se dají prát a opakovaně používat až do úplného opotřebení a jednorázové papírové, které se po každém použití vyhazují. Každý typ má samozřejmě své výhody a nevýhody, takže musíte vybírat především podle vašich priorit.

 
·         Látkové
 
Jestli si představujete klasické bílé čtverce, které vaše babičky vyvařovaly v hrncích, budete možná překvapeni. Doba přece jen pokročila i v této oblasti a jednotliví výrobci se předhání v designu i funkčnosti. Můžete si tedy vybírat z nejrůznějších vzorů, tvarů i materiálů. Hlavní důvod pro jejich pořízení je především možnost opakovaného použití. S jedním balíkem vystačíte klidně na celé plenkovací období a nezatěžujete přírodu zbytečným odpadem, kterého by se nahromadilo opravdu hodně.
Ovšem je třeba počítat s častějším praním a celkovou údržbou, což některé rodiče může odradit. Také je zde velká počáteční investice, počítejte 5 – 10 tisíc korun. (Záleží, jak moc často chcete prát, nebo zda pořizujete pleny z druhé ruky). Sice se to může zdát hodně, ale podle různých propočtů je konečná cena za látkové pleny stále mnohem nižší, než u papírových.
 
Plusy:  – velký výběr vzorů a materiálů
            – ekologické, znovu použitelné
            – prodyšné, zdravější pro dítě
            – celkově levnější

 
·         Papírové
 
Pro většinu rodičů je tento typ plen samozřejmostí a jen těžko si dovedou představit, že by vyzkoušeli něco jiného. Je to rychlé, snadné, bez práce. Jenže malé miminko potřebuje přebalit minimálně 8x denně, a to se pak popelnice plní opravdu rychle. (S peněženkou to bohužel funguje přesně opačně.) Navíc některé děti mají velice citlivou kůži a z umělých jednorázových plen mívají opruzeniny. I když výrobci tvrdí opak, o prodyšnosti těchto plenek si mnohdy můžete nechat zdát. Určitě je ale oceníte na cestách, nebo na místech, kde nemůžete či nechcete prát a sušit. Třeba na dovolené.
 
Plusy:  – bezúdržbové
            – snadnější a rychlejší přebalování
            – bezstarostné cestování

Porušuje-li řidič vozidla pravidla a předpisy jízdy po pozemní komunikaci, je mu udělena nejenom pokuta, ale také se mu přičtou příslušné body. Bodový systém v České republice je platný od roku 2006, respektive od prvního července. Jen za prvních deset let nasbíralo kompletních dvanáct bodů asi 70.000 řidičů. To není zrovna málo. Ministerstvo má v plánu zvýšení pokut za vjetí na železniční přejezd a to až na 25.000 korun a za držení mobilního telefonu z nynějších 2500 korun až na hranici 10 tisíc korun. Pokud ovšem řidič vozidla není majitelem řidičského oprávnění, může se pokuta vyšplhat k 75.000 korunám.  A to už je pořádná suma. Jaká je statistika, co se trestných bodů týče?

V loňském roce byla nejčastějším dopravním přestupkem rychlost. Přesněji překročení nejvyšší povolené rychlosti o méně než dvacet kilometrů za hodinu. Trestné body nasbíralo na půl milionu řidičů, ale ministerstvo dopravy chce tento přestupek nově hodnotit nulou, protože asi 8 procent z nich nasbíralo plný počet dvanácti trestných bodů a na rok přišli o řidičský průkaz. Z analýzy stavu bodového systémů vyplývá, že bodovaných přestupků bylo u více než sedmi procent všech registrovaných řidičů. Na 80% z celkového počtu bodovaných motoristů, tvoří muži průměrně ve věku kolem 44 let.
Na našich silnicích jako druhý nečastější přestupek byla jízda bez připoutání se bezpečnostním pásem. Také držení mobilního telefonu za jízdy mnohdy policisté pokutovali a odebírali řidičům body. Na třetím místě, spolu s nedáním přednosti v jízdě, je nezastavení na červenou či ohrožení pod vlivem návykové látky a také řízení bez příslušného oprávnění. Nová úprava bodového systému se zmiňuje o čtyřech a šesti bodech, to znamená zjednodušení sazby. V současnosti je největší přestupek trestán sedmi body. Jestliže jich řidič „nasbírá“ všech dvanáct, po ročním odebrání řidičského průkazu musí znovu se žádostí do autoškoly a splnit testy.

Bodový systém je stanovený zákonem a vydává jej Ministerstvo dopravy s platností pro všechny řidiče motorových vozidel. Jedná se tedy o porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích. Body za přestupky se sčítají.
 

Porušuje-li řidič vozidla pravidla a předpisy jízdy po pozemní komunikaci, je mu udělena nejenom pokuta, ale také se mu přičtou příslušné body. Bodový systém v České republice je platný od roku 2006, respektive od prvního července. Jen za prvních deset let nasbíralo kompletních dvanáct bodů asi 70.000 řidičů. To není zrovna málo. Ministerstvo má v plánu zvýšení pokut za vjetí na železniční přejezd a to až na 25.000 korun a za držení mobilního telefonu z nynějších 2500 korun až na hranici 10 tisíc korun. Pokud ovšem řidič vozidla není majitelem řidičského oprávnění, může se pokuta vyšplhat k 75.000 korunám.  A to už je pořádná suma. Jaká je statistika, co se trestných bodů týče?

V loňském roce byla nejčastějším dopravním přestupkem rychlost. Přesněji překročení nejvyšší povolené rychlosti o méně než dvacet kilometrů za hodinu. Trestné body nasbíralo na půl milionu řidičů, ale ministerstvo dopravy chce tento přestupek nově hodnotit nulou, protože asi 8 procent z nich nasbíralo plný počet dvanácti trestných bodů a na rok přišli o řidičský průkaz. Z analýzy stavu bodového systémů vyplývá, že bodovaných přestupků bylo u více než sedmi procent všech registrovaných řidičů. Na 80% z celkového počtu bodovaných motoristů, tvoří muži průměrně ve věku kolem 44 let.
Na našich silnicích jako druhý nečastější přestupek byla jízda bez připoutání se bezpečnostním pásem. Také držení mobilního telefonu za jízdy mnohdy policisté pokutovali a odebírali řidičům body. Na třetím místě, spolu s nedáním přednosti v jízdě, je nezastavení na červenou či ohrožení pod vlivem návykové látky a také řízení bez příslušného oprávnění. Nová úprava bodového systému se zmiňuje o čtyřech a šesti bodech, to znamená zjednodušení sazby. V současnosti je největší přestupek trestán sedmi body. Jestliže jich řidič „nasbírá“ všech dvanáct, po ročním odebrání řidičského průkazu musí znovu se žádostí do autoškoly a splnit testy.

Bodový systém je stanovený zákonem a vydává jej Ministerstvo dopravy s platností pro všechny řidiče motorových vozidel. Jedná se tedy o porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích. Body za přestupky se sčítají.
 

Zasazením slunečnic byste pro mnoho zvířat udělali něco dobrého.

Slunečnice je třeba osévat každý rok. Chladné teploty se rostlině vůbec nelíbí. Proto byste měli začít sít až před koncem dubna.

Tip: můžete pěstovat slunečnice i v květináči a to od začátku března. Slunečnice by pak měla být udržována vlhká v teplém a světlém místě v domě. Na konci května můžete slunečnici buď položit v květináči ven, nebo dát rostlinu do záhonu.
Umístění slunečnic v květináči

Semena slunečnice jsou zdravé – mimo jiné kromě bílkovin obsahují mnoho vitamínů B, vápník a hořčík.

Zasazením slunečnic byste pro mnoho zvířat udělali něco dobrého.

Slunečnice je třeba osévat každý rok. Chladné teploty se rostlině vůbec nelíbí. Proto byste měli začít sít až před koncem dubna.

Tip: můžete pěstovat slunečnice i v květináči a to od začátku března. Slunečnice by pak měla být udržována vlhká v teplém a světlém místě v domě. Na konci května můžete slunečnici buď položit v květináči ven, nebo dát rostlinu do záhonu.
Umístění slunečnic v květináči

Semena slunečnice jsou zdravé – mimo jiné kromě bílkovin obsahují mnoho vitamínů B, vápník a hořčík.

Cukr se vyskytuje v naší stravě v mnoha podobách. Fruktóza a glukóza dává přirozenou sladkou chuť oblíbeným druhům ovoce. Laktóza je nezbytnou součástí mléka. Cukr maltózu zase obsahuje pivo. Když ovšem řekneme cukr, většina lidí si okamžitě vybaví bílé krystalky řepného cukru – sacharózy.

 
Protože trendem zdravé výživy dneška je nesladit a sladké je považováno za nezdravé, sáhnou mnozí milovníci sladké chuti po nějaké vhodné alternativě „klasického“ bílého řepného cukru. A domnívají se, že jejich volba je zdravější. Vždyť jsou tyto produkty také podstatně dražší, tak to tak musí být. Obsahují jistě mnoho prospěšných látek. Nebo ne? Jak to s těmi cukry v nabídce obchodů vlastně je? Co na nás na regálech čeká?
 
Cukr bílý
To je produkt u nás tradiční, vyráběný z cukrové řepy. Obsahuje sacharózu. Používá se ke slazení nápojů a potravin a ke konzervaci. U některých potravin výrobci nahrazují tento cukr tzv. glukózo – fruktózovým sirupem, jehož výroba je levnější. Dle odborníků našemu zdraví moc neprospívá, přesto jsou výrobky s jeho obsahem prezentovány v obchodech jako zdravější. Neobsahují přece sacharózu, že!
 
Cukr hnědý
Tento cukr je vyráběn též z cukrové řepy a jeho sladkou chuť zajišťuje také sacharóza. Na rozdíl od svého „bílého bratra“ není rafinován, není tedy vybělen. Díky tomu obsahuje menší množství stopových prvků, minerálů, vlákniny a vitaminů. Aby ovšem náš organismus tyto látky z cukru využil, museli bychom ho konzumovat opravdu „ve velkém“, doslova po kilech! V této souvislosti hovoříme o tzv. paradoxu zdravého hnědého cukru. Je jaksi obecně „zažito“, že je zdravější než bílý. Toho využívají někteří vychytralí výrobci k vyšším ziskům. Bílý cukr prostě obarví (nejčastěji pomocí karamelu), aby získal hnědou barvu. Je pak samozřejmě dražší, za kvalitu se musí přece připlatit!
 
Cukr třtinový
Je sladký též díky sacharóze, surovinou k jeho výrobě je cukrová třtina. Výroba je jednodušší než v u cukrové řepy, protože třtina má méně nečistot. Podobně jako u hnědého v něm najdeme malé množství zdraví prospěšných látek. I v tomto případě bychom ho pro jejich využití jedli velké množství. Má lehce odlišnou chuť než bílý a hnědý. A také je podstatně dražší, protože se dováží z daleka – Asie a Jižní Ameriky.

Cukr se vyskytuje v naší stravě v mnoha podobách. Fruktóza a glukóza dává přirozenou sladkou chuť oblíbeným druhům ovoce. Laktóza je nezbytnou součástí mléka. Cukr maltózu zase obsahuje pivo. Když ovšem řekneme cukr, většina lidí si okamžitě vybaví bílé krystalky řepného cukru – sacharózy.

 
Protože trendem zdravé výživy dneška je nesladit a sladké je považováno za nezdravé, sáhnou mnozí milovníci sladké chuti po nějaké vhodné alternativě „klasického“ bílého řepného cukru. A domnívají se, že jejich volba je zdravější. Vždyť jsou tyto produkty také podstatně dražší, tak to tak musí být. Obsahují jistě mnoho prospěšných látek. Nebo ne? Jak to s těmi cukry v nabídce obchodů vlastně je? Co na nás na regálech čeká?
 
Cukr bílý
To je produkt u nás tradiční, vyráběný z cukrové řepy. Obsahuje sacharózu. Používá se ke slazení nápojů a potravin a ke konzervaci. U některých potravin výrobci nahrazují tento cukr tzv. glukózo – fruktózovým sirupem, jehož výroba je levnější. Dle odborníků našemu zdraví moc neprospívá, přesto jsou výrobky s jeho obsahem prezentovány v obchodech jako zdravější. Neobsahují přece sacharózu, že!
 
Cukr hnědý
Tento cukr je vyráběn též z cukrové řepy a jeho sladkou chuť zajišťuje také sacharóza. Na rozdíl od svého „bílého bratra“ není rafinován, není tedy vybělen. Díky tomu obsahuje menší množství stopových prvků, minerálů, vlákniny a vitaminů. Aby ovšem náš organismus tyto látky z cukru využil, museli bychom ho konzumovat opravdu „ve velkém“, doslova po kilech! V této souvislosti hovoříme o tzv. paradoxu zdravého hnědého cukru. Je jaksi obecně „zažito“, že je zdravější než bílý. Toho využívají někteří vychytralí výrobci k vyšším ziskům. Bílý cukr prostě obarví (nejčastěji pomocí karamelu), aby získal hnědou barvu. Je pak samozřejmě dražší, za kvalitu se musí přece připlatit!
 
Cukr třtinový
Je sladký též díky sacharóze, surovinou k jeho výrobě je cukrová třtina. Výroba je jednodušší než v u cukrové řepy, protože třtina má méně nečistot. Podobně jako u hnědého v něm najdeme malé množství zdraví prospěšných látek. I v tomto případě bychom ho pro jejich využití jedli velké množství. Má lehce odlišnou chuť než bílý a hnědý. A také je podstatně dražší, protože se dováží z daleka – Asie a Jižní Ameriky.

Pokud přemýšlíte o tom, že byste se přestěhovali do rodinného domu, pak kromě těch příjemných věcí, jako je vlastní zahrada, dostatek prostoru a minimum sousedů, myslete také na to, že pořízení rodinného domu vám přinese také mimo jiné spoustu starostí a povinností. Mezi to patří třeba různé opravy, rekonstrukce a renovace, a to buď v přítomnosti nebo do budoucna. Zároveň vás také bude čekat údržba zahrady a dalších věcí, které by vám v případě bydlení v bytu odpadli.

Všechny tyto nezbytné opravy, renovace, rekonstrukce a údržby s sebou nesou větší finanční výdaje. Zjistěte proto, jakým způsoby můžete na provozu rodinného domu ušetřit. Podle toho pak přizpůsobte výběr postaveného rodinného domu nebo jeho stavbu, pak vás jeho provoz bude do budoucna stát o poznání mnohem méně peněz.
JAKÉ POVINNOSTI VÁS ČEKAJÍ V PŘÍPADĚ BYDLENÍ V RODINNÉM DOMĚ:
·         Opravy interiéru a exteriéru
·         Renovace, rekonstrukce
·         Různé revize
·         Údržba zahrady a okolí domu
·         A další povinnosti a starosti

Na to, aby byl rodinný dům co nejvíce úsporný a šetřil tak naše náklady na energie se ovšem musí myslet už při stavbě rodinného domu. Proto je výhoda, pokud máte rodinný dům v plánu stavět. Pokud sháníte již postavený rodinný dům, pak musíte spoléhat na to, že ten, kdo ho nechal stavět myslel do budoucna co do úspornosti.

Aby vás pak provoz vašeho rodinného domu nestál většinu vašeho rodinného finančního příjmu a abyste si mohli dovolit i rodinné dovolené, výlety, nákupy a jiné akce, pak je potřeba řádně si promyslet, na kterých místech se dá ušetřit. Pokud si vše chytře již v začátcích nastavíte, můžete pak ušetřit nemalé částky na vytápění, elektrické energii nebo ohřevu vody.
Bydlete chytře a ušetřete nemalé částky na provozu vašeho rodinného domu. Na vašem finančním rodinném rozpočtu to bude velice znatelná změna.

Ať už hledáte masku, která vyřeší problém, se kterým vaše vlasy zápolí, nebo jen chcete pravidelně pečovat o svou kštici, masky na vlasy, které najdete v obchodech, se často mohou pohybovat v řádech několika set korun. Pokud nemáte vyzkoušenou masku, o které víte, že vám 100% pomůže, taková investice se může nakonec ukázat jako zbytečná, a vaším vlasům ani peněžence neprospěje.

Zkuste si proto namísto kupovaných masek namíchat masku svoji!
Stačit vám budou suroviny, které nejspíše už máte v kuchyni, nebo je můžete koupit v obchodě za pár korun. Každá z těchto surovin s sebou nese jiné účinky pro vaše vlasy, a tak si můžete namíchat masku přesně navrženou pro vás.
Jaké suroviny jsou tedy nejlepšími pomocníky v péči o vaše vlasy?
 
Kokosový olej – hloubkově hydratuje, dodává vlasům lesk a snižuje lámavost
Med – zjemňuje vlasy a zanechává je hebké a hydratované
Skořice – pomáhá urychlit růst, zamezuje tvorbě lupů, a dodává sílu vlasovým kořínkům
Vejce – dodává vlasům lesk a vitamíny A, D, a E
Citron – ideální pro mastné vlasy, odstraňuje maz a usazeniny na pokožce hlavy
Kokosové mléko – podporuje růst vlasů, hydratuje a usnadňuje rozčesávání
Olivový olej – ideální pro suché, matné vlasy, hydratuje a dodává vlasům lesk
Avokádo – podporuje růst, dodává vlasům lesk a ochraňuje je před vlivy slunce
Banán – pomáhá na rozcuchané, neposlušné vlasy, hydratuje a dodává vlasům vitamíny
 
Příprava masky není vůbec náročná. Zkuste například tuto jednoduchou masku z kokosového oleje, avokáda, vajec a medu!
 
1.       Vidličkou rozetřete jedno avokádo na kaši ve větší misce.
2.       Přidejte 2 vejce, 1 polévkovou lžíci medu a 1 polévkovou lžíci kokosového oleje a důkladně promíchejte.
3.       Aplikujte o celé délce vlasů a nechte působit 15-20 minut.
4.       Vymyjte vlažnou vodou a použijte šampon a kondicionér jako při běžném mytí.
 
Tato maska vám zaručí lesklé, poslušné a hydratované vlasy, díky kterým budete zářit každý den!
 
Experimentovat můžete jak s kombinacemi těchto surovin, tak i s jednotlivými surovinami, kreativitě se meze nekladou. Důležité je nepoužívat suroviny, na které jste alergičtí, protože v mnoha případech dojde k objevení vyrážky nebo zarudlých fleků, přestože jste danou surovinu nezkonzumovali.