Pokud chce mít někdo v bazénu skutečně kvalitní vodu, nestačí ani zdaleka jenom chtít. Zatímco si totiž někdo usmyslí, že bude mít dokonalé soukromé koupališťátko, příroda zpravidla jeho názor nesdílí. A než se dotyčný rozkouká, co to vidí? Vidí to, co vidět nechtěl. Tedy vodu znečištěnou nejprve jenom mírně, později ale i více a více, a nakonec dokonce třeba i přímo nechutně. A je jasné, že to rozhodně nemůže nikoho z majitelů bazénů potěšit. Protože kdo by lezl do vody, která nabízí spíše nějakou vyrážku než pocit dokonalého osvěžení?

Proti takovému znečištění je logicky nezbytné bojovat. A to všemi dostupnými způsoby, příslušenstvím stejně jako chemií.

A není záhodno odstraňovat pouze následky toho neblahého, k čemu tu už došlo. Je třeba potlačovat vznikající nepříjemnosti hned v zárodku, nejlépe ještě dříve, než jsou tyto patrné.

Jenže jak zjistit, že se děje něco nepatřičného, pokud to doposud není vidět pouhým okem?

K tomu účelu slouží třeba měření ph v bazénu Chlorito. Tedy měření kyselosti vody, chcete-li.

Ne že by snad pH nevypadalo dobře, že by toto přímo nějak odpuzovalo, ale je to i tato hodnota, jež mnohé ovlivňuje, a to podle toho, jaká je, někdy pozitivně a jindy přesně naopak, tedy negativně.

Na kyselosti vody totiž na jedné straně závisí, jak se v této žije mikroskopickým škůdcům, kteří se na kvalitě vody podepisují, a na straně druhé je tato jedním z faktorů ovlivňujících i účinnost bazénové chemie, tedy přípravků, jež pomáhají s baktériemi, řasami a dalšími ve vodě se vyskytujícími prevíty bojovat.

A tak si je záhodno pořídit vhodný tester bazénové vody a tento náležitě využívat. Přinejmenším jednou za dva týdny, ale raději častěji, zejména tehdy, je-li bazén hojněji využíván. Protože jenom tak lze včas odhalit potenciální hrozby a tyto potlačit dříve, než je pozdě.